Metamorfózy dominikánského jantaru

Proč se modrému a zelenému jantaru z Karibiku říká modrý a zelený, když je vlastně žlutý? Ne, není to barvoslepostí. A není to ani chyba v překladu. Svůj přívlastek získal dominikánský modrý a zelený jantar oprávněně. Jak to s ním tedy je?

Jak vznikl dominikánský jantar

Skoro bychom mohli začít jako v pohádce. Kdysi dávno, za sedmero horami a sedmero řekami, za dalekými moři a oceány, byl jednou jeden ostrov. Bujná zeleň, průzračné moře, tropické teplo… Na tomto ostrově rostly zvláštní stromy. Jejich plody vypadaly jako obří fazolové lusky (možná pohádka o Honzovi a zázračné fazoli není úplně výmysl...). Když strom napadla nějaká nemoc, nebo se zranil, z rány vytékala pryskyřice. A že jí bylo hodně! Tato látka ránu obalila a strom léčila. Když pak strom později umřel, jeho pryskyřice byla pohřbená pod zemí společně s ním. Na několika místech se stalo, že se nerozložila jako normálně, ale zkameněla. Nebyla v tom žádná černá magie, ani Medúza nebo něco podobného. Byla to spíše alchymie přírody. Správná teplota, tlak, vlhkost, prostředí pod zemí atd.

05.Dominikansky-modry-jantar

Foto: Surový modrý jantar z Dominikánské republiky - tento má už odbroušenou kůru, aby bylo vidět, co v sobě skrývá a dalo se s ním pracovat dál

Foto: Surový zelený jantar z Dominikánské republiky

V té době, v období oligocénu a miocénu, se kontinenty pomalu dostávaly do dnešní polohy. Při posunu zemských desek se stávalo, že na ostrově sem tam vybuchla nějaká sopka. Chrlila ze sebe lávu a ta kudy tekla, tam to rozžhavovala. Nenechala na pokoji ani zkamenělou pryskyřici pod zemí. Ta roztála, ale jak povrch země zchladl, znovu se proměnila na kámen. Jindy se na jiném místě zase stalo, že nějaký požár sežehnul celý les. Takovýto požár jantar pod zemí neroztavil úplně, přeci jenom se horku lávy rovnat nemohl. Jantar se však pod zemí stejně ohřál a změkl. Pak ale znovu zkameněl. A takto se stal ten zázrak. Tím teplem, a kdo ví čím vším, se v něm probudila tajemná síla. (Aby to znělo odborněji, vytvořily se fotosenzitivní látky.) Pak jantar v zemi dozrával dlouhé miliony let, až dokud ho neobjevili lidé. A protože lidé vždycky měli a mají rádi různé barevné kamínky, třpytky a cingrlátka, začali tyto kamínky obrušovat a leštit. Co se nestalo! Když se podívali skrz naskrz, byl jantar žlutý. Nebo třeba taky hnědý nebo červenohnědý. Když ho ale položili na tmavý podklad a zasvítilo na něj slunce, změnil najednou barvu. Některé kamínky zmodrali, jiné zezelenali. Jako by se ten kamínek úplně změnil. Jako by najednou nebyl vůbec průhledný. Z různých uhlů vypadal trochu jinak, ale vždy stejně kouzelně.

20.Dominikansky-modry-jantar

Foto: Aby dominikánský jantar změnil barvu, musí být vyleštěný, jinak odraz světelných paprsků nebude dostatečný.

Proč mění dominikánský jantar barvu

Tady asi naše pohádka končí. Ano, byla řeč o Hispaniole, druhém největším ostrově v Karibském moři, na kterém dnes leží Dominikánská republika a její zelený a modrý jantar. Dodnes se vědci snaží zjistit, jaký proces zapříčinil jeho zvláštní optické vlastnosti. Roztavení působením sopečné činnosti u modrého jantaru nebo lesní požár u zeleného jantaru je jen jedna z teorií. Co ale víme je, že zelený a modrý dominikánský jantar obsahuje už zmíněné fotosenzitivní složky. Někteří vědci se domnívají, že to jsou aromatické uhlovodíkové složeniny. Ty se aktivují, když ultrafialové světlo dopadne na povrch jantaru, a způsobí jev známý jako fluorescence. To znamená, že jantar toto ultrafialové světlo odrazí. Dochází k tomu už na povrchu jantaru nebo i mírně pod jeho povrchem, jestli má dostatečnou tloušťku. Ultrafialové světelné paprsky dovnitř neproniknou. Původní barva jantaru se nezmění, ale na povrchu zmodrá (v případě modrého) nebo zezelená (v případě zeleného jantaru). Proto to bude vypadat, jako by najednou původně průhledný jantar přestal být průhledný. Když je jantar dostatečně tlustý, může toto ultrafialové světlo proniknout trochu víc do hloubky. Nejlépe to bude vidět na černém pozadí. Černá barva totiž světelné paprsky neodráží, a tak fluorescenci umocňuje.

Foto: Přívěsek z dominikánského modrého jantaru v AAA kvalitě na bílém a černém pozadí - na černém pozadí - foceno pod bodovým světlem denního zbarvení.

02.Dominikansky_modry_jantar

Foto: Přívěsek z dominikánského modrého jantaru focený pod bodovým LED světlem pro denní svícení na levé straně a pod přímým slunečním světlem.

Jen velice ojediněle se mezi dominikánským jantarem objevují kousky, jejichž tělo má nazelenalou nebo červenofialovou barvu i proti bílému pozadí. I v takovém případě se však bude na slunečním světle a na černém podkladě projevovat fluorescence. Takovýchto kousků je ale jako šafránu. Nebo spíše ještě méně. Jestli se vám dostane do rukou jantar, který má jasně zelenou nebo modrou barvu i na bílém pozadí, a který má pořád stejný odstín zelené či modré, pak to bude nejspíš napodobenina jantaru. Nebo v tom lepším případě nabarvený jantar. Ten přírodní si se světlem hraje. A to bez ohledu na to, jestli je to jantar modrý nebo zelený.

10.Dominikansky-zeleny-jantar

Foto: Tento přívěsek byl z dominikánského zeleného jantaru, jehož primární barva byla močálově zelená. Takovéto kousky jsou velice vzácné.

09.Dominikansky-zeleny-jantar

Foto: I v dominikánském zeleném jantaru se podobně jako u baltského za určitých podmínek vytvoří droboulinké bublinky. Když na ně dopadá intenzivní světlo, rozzáří se jako zlatý písek. Navíc odhalí tok pryskyřice. Je to jako tajný vzkaz, který se odhalí jen v určitých chvílích

15.Dominikansky-zeleny-jantar